Archiv výstav

KAREL ŠTĚDRÝ
MODERNÍ GYMNASTIKA
9. 12. 2011—22. 1. 2012

Karel Štědrý je velkoměstský malíř. Narodil se roku 1985 v Praze, v tomto městě také žije a maluje, zde vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v malířském ateliéru Stanislava Diviše. Vstřebává pražskou urbánní vizualitu, vnímá nejmladší kulturní idiomy, noří se do dějin umění. Komunikuje ve své generaci, vždyť je spolu s Josefem Achrerem, Davidem Hanvaldem a Martinem Krajcem členem malířské skupiny Obr. Rozhlíží se však i napříč věkovým spektrem, a svůj zájem přenáší kupříkladu k dílu a osobnostem Zdeňka Sýkory a Stanislava Kolíbala, ke svému školiteli a zároveň švagrovi Stanislavu Divišovi a také k Petru Písaříkovi, s nímž od svého absolutoria v polovině roku 2010 sdílí ateliér, zprvu ten karlínský a nyní žižkovský. Cizí není Karlovi ani streetartová sprayerská realita s tagy a písmem. Poslední dobou je důležitým impulsem i dílo Pieta Mondriana, malíře, který reduktivní analýzou dospěl k jedněm z nejslavnějších abstraktních obrazů vůbec. Karel má ostatně dobrý vztah k modernismu, je ale schopen cítit a využívat i vizuální zdroje mnohem starší a prastaré.

Má rád abstraktní malování, jehož základem je transpozice jistého modelu či zdroje. Netvoří estetiku ze vzduchu, dohledává přes ní řád dění v umění i v myšlení. Ve svých obrazech proto kóduje a dekóduje, konstruuje a dekonstruuje, reinterpretuje a domýšlí. Věří v institut malovaného média, v jeho tradicí ukotvené možnosti, které lze i nadále inovativně a překvapivě rozvíjet. Podílí se jako jeden z nejvýraznějších autorů na stylu neomoderny, aktuálního proudu, který zasahuje umělce přes různorodé formální výstupy. Pokud bych se v souvislosti s tímto směrem pokusil o jeho obecnější vymezení, napsal bych, že neomoderna v (Karlově) malířství pracuje zcela volně s individuálním výběrem prvků a motivů, které se dají nalézt v moderním umění od desátých do zhruba 70. let 20. století, ovšem dokáže také zcela osobitě transformovat postupy, které spojujeme s postmodernou či konceptuálním uměním. Výsledkem takové syntézy je originální tvorba, která přes dané výchozí koncepty dochází k různým polohám abstrakce, začasto s využitím transformovaného jazyka geometrie či abstrahovaných elementů skutečnosti.

Karel Štědrý je také spontánní kolorista, který své obrazy tvoří prostřednictvím barevných vrstev a tahů, které začasto využívají šálivě prostorových vlastností americké retuše. Ostatně Karel si svá geometrizovaná díla skicuje pomocí dětské modelíny, výchozím modelem je tedy malý barevný prostorový reliéf. Ten přefotografuje a vytiskne. V procesu malování motiv dotvoří. Inspiračním motivem posledních prací mohou být stejně dobře mondrianovská abstraktní plátna jako geometrický vzorec. Poslední dobou si zkouší Karel malířsky odstředivé i dostředivé možnosti kruhu, a tvoří sérii barevných profánních mandal. Ať již dokola či v díle vymezeném čtyřmi stranami, jsme svědky (neo)moderní malířské gymnastiky, se kterou lze dobře cvičit oko i mysl.

Martin Dostál, kurátor výstavy